Já chci to, ten zas tohle…
Když se, pamětníci z té doby, zamyslíte, nepřijde vám, že snad od začátku si naši politici tu demokracii přizpůsobovali tak nějak po svém? A mnozí lidé si z jednání politiků berou příklad.
Za první republiky žili naši předkové v demokratickém státě. Tak jak na západě. Byli zde bohatí a chudí lidé. Dost velké třídní rozdíly. To je v kapitalismu normální. Po druhé světové válce jsme začali žít v socialismu, kde vládnoucí silou byli komunisté. A co se týká rozdělení států po druhé světové válce na východní a západní blok – a PROČ se to tak stalo, KDO to rozhodnul, PROČ zde byl socialismus, proč tu byli komunisté a ruské vojsko, to by se mělo lidem v současnosti připomenout přesně podle historie a nic nepřekrucovat!
Máme krásnou zem, moudré a svobodné občany. Žijeme v míru, někdo žije v blahobytu, někdo je chudší, někdo chudý, někdo je bezdomovec. ALE nemusíme se bát svobodně vyjadřovat své názory. Máme svobodné volby a právní stát. Co víc si přát?
Ale na naší politické scéně to připadá tak, zvlášť v posledních letech, že některé politické strany nedokážou přijmout prohru. Místo toho, aby navrhovaly reálnou a kvalitní diskuzi k zákonům, tak radši tvrdí, že jen oni jsou demokrati, nebo liberální demokrati, a ty druhé strany, které jsou momentálně ve vládě, demokracii jenom ohrožují. Zvlášť tyto rozepře nastaly po přímé volbě prezidenta.
Vypadá to tak, že v současnosti zde máme zase své české specifikum – demokracii po česku.
A vše je zase převážně o moci a penězích. Stále stejná písnička. Ještě se totiž mnozí lidé nenaučili žít v demokracii. Protože to vypadá, že když to nemůže být podle nich, podle jejich představ, tak už je demokracie v ohrožení!? Je to smutné, tragické nebo úsměvné?
A vlastně, co většina Čechů chce? O co jim jde? Jakou demokracii? V roce 1968, když rezignoval prezident Antonín Novotný, si dříve narození lidé dobře pamatují jedno vyjádření Alexandra Dubčeka (to byl přední představitel KSČ v roce 1968), kde slíbil všem Čechoslovákům pravý demokratický socialismus s lidskou tváří. A to si tenkrát převážná část obyvatel přála.
Když bychom se zamysleli, nevyhovovala by většině českému národu náhodou taková nová všestranná liberální demokracie, při které se bude ale upřednostňovat sociálně-demokratická politika?? Jen volby vše rozhodnou.