Není to slabost!

Pod pojmem relax neboli odpočinek si každý představí něco jiného. Hodně záleží taky na počasí, jinak to vnímáme, když je venku zataženo, popřípadě prší a  mimo jiné máme úplně jiné možnosti než když je krásně, svítí sluníčko. Při deštivém počasí se asi nepůjdeme projít do lesa, ale rybařit při menším deštíku můžeme. Rybaření je spíše výsada mužů. Znám spousty takových, který tomu nevěnují příliš mnoho času, ale rádi si zajdou. Ticho, klid a případné pivečko k nahozenému prutu je k nezaplacení. Takové posezení má své kouzlo. Všechny ty zvuky okolo. Ptáci, šumění stromů a do toho šplouchání vody. Sedíte na břehu klidné řeky a jen čekáte, až se chytí na návnadu nějaká ta rybka.

Pokud nám na háčku zůstane jen nějaká čudla, tak nevadí, jelikož baterky našeho těla jsou dobité. Milý bonus je, když se domů nese pořádný úlovek. Takový kapřík v trojobalu, hezky usmažený dozlatova se jen tak neodmítá. A manželka/přítelkyně bude mít taky radost nebo alespoň se tím vykompenzuje to, že muž byl celý den pryč. Už to nevypadá, že jen seděl a koukal, kde co lítá. Takhle by se na to nemělo nahlížet, jelikož příroda je oáza na duši.

I muži potřebují zregenerovat své duševní zdraví, nejsou to jen ty skály o které se mohou ženy opřít. Není ostuda, když je muž citlivý. I muži mají city a emoční citlivost, stejně jako ženy. Jen to dávají málo najevo, jelikož od mala se jim říká: „Přeci nebudeš brečet, vždyť jsi chlap.“ V dnešní době už to není tak časté, ale stejně se s touhle větou setkáme. Teď už není pravidlem, že chlap musí být tvrdý a vydržet vše. Jsme už dávno někde jinde. Už od útlého dětství je potřeba chlapečkům vysvětlovat, že není ostuda, když pláčou nebo když je něco trápí, tak je normální se s tím někomu svěřit. Jednoduše dát volný průchod emocím, ať jsou jakékoliv. Vždyť jsme všichni jenom lidi, lidské bytosti s duší.